close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2010

Enciklopedie Se probouzí

26. listopadu 2010 v 15:59 | Martin
Vítejte po dlouhé době jsem zase na enciklopedii skočil a jede pořádně. Návštěvnost z 3-10 týdně stoupla až na 50 týdně. Bylo to asi měsíc
co jsem na blogu nebyl
začal jsem psát o chemii a fyzice. No doufám, že se moje enciklopedie vám bude líbit.

Ploštěnci

26. listopadu 2010 v 15:42 | Martin |  --Živočichové
Ploštěnci jsou primitivní, ploší, hladcí a podobní listům. Existuje více než 13 000 druhů ploštěnců.
Někteří žijí ve vodě a někteří jsou paraziti. Ploštěnci se rozmnožují pohlavně (hermafroditi), ale pokud ploštěnku rozříznete na půlky, máte ploštěnky dvě. Mají jednoduché oči, kterýma rozlišují pouze tmu a světlo.
Ploštěnce se dělí na čtyři třídy: Ploštěnky, tasemnice, motolice a jednorodí .

Ploštěnky

Žijí většinou v moři, některé ve sladké vodě a půdě.
Ploštěnky jsou hojné v rybnících a potocích všude na světě. Přes den se ukrývají mezi štěrkem a rostlinami. Mají jednoduché oči, kterýma rozlišují pouze tmu a světlo.

Stavba těla ploštěnky mléčné

Tasemnice a motolice

Tasemnice jsou paraziti u savců. Mohou dorůstat až 20 metrů. Na rozdíl od ploštěnek nemají oči. Tasemnice žijí ve střevě hostitele. Tasemnice mají hlavičku opatřenou háčky, kterými se zachytí ve střevě hostitele. Do těla se dostanou jejich vajíčka, která byla v sirovém mase a tak se tasemnice i motolice přenáší do těla lidí. Na rozdíl od tasemnic jsou motolice mnohem menší a také nemají oči. Většinou však parazitují v rybách a obojživelnících.
Motolice mohou žít ve střevech, játrech nebo dokonce i v srdci.


Motolice jaterní
Fasciola hepatica
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/30/Fasciola_hepatica.JPG

Měchožil bublinatý (tasemnice liščí)
Echinococcus multilocularis
Dospělá tasemnice

Kroužkovci

26. listopadu 2010 v 6:47 | Martin |  --Živočichové
Tělo kroužkovců je rozděleno na velké množství
si navzájem podobným kroužkům.
Kmen Kroužkovců se dělí na dva podkmeny a to opaskovce a bezopaskovce. Kroužkovců je asi 12 000 druhů. Většina žije ve vodě nebo
ve vlhké zemi, v bahně, písku nebo v půdě. Kroužkovci vstřebávají kyslík pokožkou, takže kdyby kroužkovec vyschl, zahynul by.
Kroužkovci jsou jak hermafroditi
tak gonochoristé.

Opaskovci


Kmen opaskovci se třídí do dvou tříd. Na máloštětinatce a pijavky. Hlavním znakem opaskovců je jejich opasek ve kterém mají uschované vajíčka. Opaskovci jsou hermafroditi.



Máloštětinatci


Mají jen pár štetin na rozdíl od mnohoštětinatců.
Zahrnují žížaly a nitěnky.
Své štětiny používají k pohybu. Žížaly žijí téměř celý život v hlíně kde
pro lízají hlínu. Polykají hlínu a tráví v ní obsaženou organickou hmotu (humus).
Zemina prochází jejím zažívacím traktem a nestrávené zbytky vycházejí zadním otvorem. Jejich chodby umožňují přístup vzduchu a vlhkosti do půdy a ke kořenům rostlin a pomáhají zbavovat půdu přílišné vlhkosti.

Pijavky

Pijavky mají zploštělé, svalnaté tělo, které můžeme smršťovat a roztahovat. Na každém konci je opatřeno přísavkou.
Rozlišuje podle dva druhy podle
přijímání potravy. Jsou pijavky dravé parazitické. Hladová parazitická pijavka se zachytí na těle zvířete, které se třeba půjde napít. Pak kůži poraní svými třemi drobnými zuby a začne se sytit, při čemž nasaje krve a tělních tekutin
5X, než sama váží.
Může pak týdny vydržet bez potravy.

Bezopaskovci


Bez opaskovci na rozdíl od opaskoců nemájí opasek s vajíčky. Opaskovci nejsou hermafrodité, ale gonochoristé (mají oddělená pohlaví). Rozlišujeme jen jednu třídu a to mnohoštětinatce.

Mnohoštětinatci

Mnohoštětinatci dostali název podle množství štětinek pokrývající
téměř celé jejich tělo. Tvoří více než polovinu druhů kroužkovců. Mnohoštětinatci žijí až na několik výjimek v moři a štětiny používají jako vesla k plavání nebo hrabání v bahně a písku. Někteří žijí uvnitř rourek.
Mnohoštětinatci mají dvě podtřídy a to bloudivci a sedivci.

Čas

24. listopadu 2010 v 14:42 | Martin |  FYZIKA
Čas měří vzdálenost mezi událostmi na první souřadnici časoprostoru. Čas je jedna ze základních fyzikálních veličin. Důležitý pojem je šipka času, která určuje smysl plynutí času a rozpínání vesmírů. ketrou někteří nazývají čtvrtý rozměr.

Značka: t (malý psací t)

Základní jednotka: s-sekunda

Další jednotky:

  • Planckův čas
  • pikosekunda
  • nanosekunda
  • mikrosekunda
  • milisekunda
  • sekunda
  • minuta
  • hodina
  • den
  • týden
  • měsíc
  • rok
  • desetiletí
  • generace
  • století
  • tisíciletí

Prokaryota

23. listopadu 2010 v 6:12 | Martin |  -Prokaryota
Prokaryota jsou velmy staré organismy(prvojaderní), které vznikly před 3-3,5 miliardami let. Pravděpodobně jsou vůbec nejstaršími buněčnými organismy. Do prokaryotních organismů řadíme dvě říše Bakterie a Archae. Prokaryota jsou vždy jednobuněčné organismy a můžou tvořit kolonie. Velikost prokarotní buňky se bohybuje mezi 10 až 0.1 miktometrů. 

Stejné znaky s prokaryotní buňkou

  • Prokaryotní buňky mají jako všechny organismy Nuklevou kyselininu (Vždy DNA)
  • syntéza proteinů probíhá na ribozomech, které jsou u prokaryot pouze volně uloženy v cytoplazmě. Prokaryotické ribozómy (70S) jsou menší než ribozomy eukaryot (80S).
  • Buňka je od okolního prostředí oddělena semipermeabilní Citoplzmatickou membránu
Znaky prokaryotní buňky

  • nemají skutečné jádro, ale jadernou hmotu. Cirkulární DNA není ohraničen jadernou membránou, ale je umístěn v cytoplazmě. Řetězec DNA je asi 1000x delší než délka celé buňky.
  • Je chráněna buněčnou stěnou.
  • Buňka může obsahovat plazmidi, úseky DNA, které se mohou v případě potřeby včlenit do chromozomu.
  • Chybí organely vlastnící Eukaryotní buňka.
  • Bakterie mají bakterofyl.
  • Většinou se rozmnožují buňěčným dělením.
  • Bakterie mají bičíky, které jsou jiné než u eukaryot.

Rychlost

22. listopadu 2010 v 20:04 | Martin |  FYZIKA
Rychlost je charakteristika pohybu, která nám sděluje, jakým způsobem se mění poloha tělesa v čase. Rychlost udává velikost změny a její směr.

Značka: v (malé psací v)

Základní jednotka: m/s

Vzorec: v=s/t

rychlost je okamžitá a průměrná. Pokud není uvedeno jinak, označuje rychlost časovou změnu polohy při mechanickém pohybu. Časová změna rychlosti se nazývá zrychlení, záporně zpomalení.

Neživé organismy

22. listopadu 2010 v 17:17 | Martin |  NEŽIVÉ ORGANISMY
Viry, které kdysi tvořili říši živých organismu se dnes už jsou na hranici mezi živými a neživými organismy. A to proto, že nemají vlastní buňku. K rozmnožování potřebují buňky jiných organismů.
Dále jsou Viroidy což jsou malé infekční cirkulární autokatalytickáribonukleová kyselina (RNA) nekódující žádný protein. Jich se však bát nemusíte. Hostitélé Viroidů jsou Vyšší rostliny, kterých způsobují onemocnění podobná virózám.

Prion


prion označován také, jako infekční prionová bílkovina, které se zcela běžně vysyktuje v savčí mozkové tkáni a pravděpodobně se spolupodílí na výkonnosti dlouhodobé paměti. Mají velmi dlouhou inkubační dobu, pak se projevují progresivními poruchami CNS a vždy končí smrtí postiženého jedince.

Ankety

22. listopadu 2010 v 16:58 | Martin |  M-ENCIKLOPEDIE
Ankety jsou Otázky na, které odpovídáte za nějakou dobu anketu uzavřu a vy dozvíte kolik procent lidí hlasovalo pro správnou odpověď.

Co jsem nepatří uzavřená

22. listopadu 2010 v 16:55 | Martin |  Ankety
Anketa je uzavřena a vyhodnocení:

Aerosol25 % (0 Hlas)25 %

Suspenze0 % (0 Hlasy)0 %

Roztok50 % (0 Hlasy)50 %

Emulze25 % (0 Hlas)25 %

A správná odpověď byal roztok.

Atom

21. listopadu 2010 v 14:40 | Martin |  CHEMIE
Atom je základní částice, kterou chemickými prostředky nelze dělit. Atom se skládá z Atomového jádra a Elektonového obalu. Atomové jádro obsahuje protony-p+ a neutrony n0. Elekronový oblal se skládá z elektronů. Elektronový obal se skládá s vrsev elektronů e-.

elektron e- je záporně nabidá částice

Proton p+ je kladně nabitá částice

neutron n0 je neutrálně nabitá částice


Periodická tabulka prvků
Periodická soustava prvků

Řádky- Udávají počet vrsev elektronového obalu

Sloupece- Udávají počet Valenčních elktronů ve valenční vrstvě

V periodické tabulce jsou Uspořádání chemické prvky. Protonové číslo udává počet protonů p+ a elektronů e- v atomu. Atomy prvků se združují do molekuly.

Valenční Vrstav

Maximum valenčních elektronů e- ve valenční vrstvě může být 8. 8 skupina mám maximum valenčních elektronů a proto nemohou doplnit žádný valenčníc elektron e-.

Kationt- je kladně nabitý iont

Aniont-je záporně nabitý iont

Elektronegativita- je schopnost přitahovat cizí valenční elektrony.

Příklad- Chlorid sodný-NaCl

chlor Cl-3,16
sodík Na-0,93

Chlór má větší schopnost přitahovat valenční elektrony= 3,16-0,93=2,23 chemická vazba iontová

Chlór si přitáhne 1 valenční elektron a pak má víc elektronů než protonů á stává se z něj Aniont a sodík bude mít víc protonů než elektronů a stane se z něj Kationt. Vznikne molekula chloridu sodného NaCl

Dráha

21. listopadu 2010 v 1:11 | Martin |  FYZIKA
Dráha je fyzykální veličina představující vzdálenost dvou bodů. vzdálenost dvou bodů od sebe je značena trjektorií.

Značka: s (malý psací s)

jednotka: m

Vzorec: s=v*t

Trajektorie  je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje. Jedná se tedy o množinu všech poloh (hmotného) bodu, v nichž se může v různých časových okamžicích nacházet. Trajektorie může býd kružnice,  elipsa, přímka. Podle tvaru trajektorie dělíme pohyby na přímočarý a křivočarý. Délka trajektorye se nazývá dráha.

Trajektorie může být: nakreslená čára na papíře, silnice, cesta..

Hustota

20. listopadu 2010 v 18:24 | Martin |  FYZIKA
Hustota  představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu,jednotkovému obsahu plochy nebo jednotkové délce. 

Značka: q (malé řecké písmeno ro)

Základní jednotka: kg/

Další jednotka: g/cm³

Vzorec: q=m/V

Příklad hustot některých materiálů:

  • vzduch-1,29 kg/m³
  • voda-1000 kg/m³, mořská voda ~ 1025 kg/m³
  • Slunce-1,408 g/cm³
  • Ethanol(alkohol,lih)-0,789 g/cm3

Objem

20. listopadu 2010 v 18:11 | Martin |  FYZIKA
mObjem je veličina, která vyadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.

Značka: V (velký tiskací V)

Základní Jednotka:

další jednotky:
  • decimetr krychlový dm³
  • centimetr krychlový cm³
  • milimetr krychlový mm³
  • hektolitr hl
  • litr l
  • decilitr dl
  • centilitr cl
  • mililitr ml

Vzorec: *q

Z matemaického hlediska představuje objem míru charakterizující danou část prostoru.

Hmotnost

20. listopadu 2010 v 18:00 | Martin |  FYZIKA
Hmotnost je fyzykánlí veličina, která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Značka: m (malé psací m)

Základní jednotka: kg (kilogram)

Vzorec: m=V*q

Hmotnost není míra množství látky v tělese. Přestože je tak často chápána, obecně to neplatí, neboť z teorie relativity vyplývá, že při velikých rychlostech hmotnost roste, ačkoliv množství látky zůstává stejné. Hmotnost nepředstavuje jiné označení pro hmotu.

Krystalizace

20. listopadu 2010 v 17:43 | Martin |  CHEMIE
Krystalizace či růst krystalů, obecně vytváření pravidelné struktury je druh fázové přeměny, při které dochází k pravidelnému uspořádání částic do krystalové mříže. Krystali začnou růst z nasycenéo roztoku. Vodní kapka vydrží v kapalném stavu až do -42 °C, kdy dojde ke spontání krystalizaci. V reálném oblaku vodní kapku krystalizují při teplotách -15 °C, ve vysokém patru až -12 °C. Voda krystalizuje hluboko pod bodem mrazu protože voda má nízký pod tuhnutí.

Příklad krystalu: Krystal siranů měďnatého, chloridu sodného, sachariozy, led...


Destilace

20. listopadu 2010 v 9:50 | Martin |  CHEMIE
Destilace je metoda oddělování kapalných látek na základě různéo bodu varu. Používá se v chemickém průmyslu např. na zpracování ropy či v potravinářském průmyslu při výrobě pálenky.

Destlilace je práce, při které oddělujem dvě no více kapalin různým bodem varu. Při zahřátí dvousložkové směsi (nástřiku) na teplotu varu přechází do plynné fáze směs bohatší na těkavější složku. Odpařená kapalina se nazývý destilát, zbylá kapalina tvoří destlační zbytek.


Uvedem si jednoduchý příklad na lihu s vodou-pomocí zdroje tepla odpaříme kapalinu, která má nejnižší od varu. Dady má nejnižší bod varu lih, kerý má bod varu 78°C. voda má bod varu 100°C. Protože má voda bod varu 100°C nesmí překročit raději ani 90°C. jinak by se odpařila i voda. Odpařený Lih proudí trubicí frakční baňky kde je chladič, který odpařený lih skchladí a převede do kapalného stavu, který pak idteče do Alonž a pak kádinky(petryho miska, hodinové sklo..) a máte destilát.

Fyltrace

19. listopadu 2010 v 21:53 | Martin |  CHEMIE
Je metoda dělení pevné látky od kapaliny či plynu na porézní přepážce-fyltr. Jako filtr slouží v laboratorní chemii nejčastěji fyltrační papír, ale v určitých situacích lze jako filtr použít i látku nebo písek (např. v čističce odpadních vod). Tekutina suspenze filtrem protéká, zatímco pevné částice filtr zachycuje a vznikne fyltrát. typickou filtrací je voda a rozdrcená křída. Křídu zachytí fyltrační papír a zbytek projde vznikne fyltrát.

Roztok

19. listopadu 2010 v 21:38 | Martin |  CHEMIE
Je stejnorodá směs jedné nebo více rozpuštěných složek. Příkladem takové směsi je např.mořská voda, síran měďnatý rozpuštěný ve vodě...

Roztok se skládá z rozpouštědla a rozpuštěných látek. Například voda je rozpuštědlo a sůl rozpuštěná látka.

Koncentrace je veličina, která číselně charakterizuje složení směs.Maximální koncentrace roztoku se nazývá nasycený roztok. Za hranice maxima se už nic nerozpuští.

Slitiny

19. listopadu 2010 v 21:24 | Martin |  CHEMIE
Slitina je tavením vzniklá směs kovů s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného roztoku.Většina slitin nemají bod tání,

Podle počtu složek se slitiny dělí na:
  • Binární - dvě složky
  • Ternární - tři složky
  • Kvartérní - čtyři složky
Nejznámější slitiny- Bronz, Mosaz, liteřina, Dural, Pájka, Wooduv kov, ocel, Platiniridum, Platinrhodium.

Vzduch

19. listopadu 2010 v 21:13 | Martin |  CHEMIE
Vzduch je stejnorodá směs plynů tvořící plyný obal země-Atmosféru. Sahají aš do výše 1000km. Má vliv na všechny chemické proměny jak v nerostné přírodě respektive v neživé přírodě tak i v živých organismech. Prakticky všechny živé organismy (živá příroda) by bez kyslíku z ovzduší nemohly vůbec existovat. 

plyn
objem %
hmostnost %
dusík
78.09
75.51
kyslík
20.95
23.16
argon
0.93
1.28
oxid uhličitý
0,0330.05
neon
0,00180.0012
helium
0,0005240,000072
metan
0,00020,0001
krypton
0,0001140,0003
vodík
0,000050,000001
xenon
0,00000870,00004