close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Srpen 2010

Žáhavci

31. srpna 2010 v 9:12 | Martin |  --Živočichové
Medůzy, sasanky, korály a nezmaři patří do kmene žáhavců. Své jméno dostali podle drobných žahavých buněk. Žahaním loví, paralizují a usmrtí kořist. Někteří jsou schopni i bolestivě zasáhnou i člověka případně i zabít. Žáhavci mají jeden otvor(láčku) Kterým přijimají
potravu a vylučují potravu. Většina těchto živočichů žije v moři a je jich známo asi 10 000 druhů.

Medůzovci

Třída Medůzovci mají rozmanitou velikost - od drobných, tak velkých jako koneček vašich prstů, až po obry větší než plážový slunečník, měřící v průměru 1,8 m. Většina je ale velká jako vetší nebo menší než miska. Některé druhy mohou. Některé druhy mohou nepříliš rychle plavat stahováním a rozvíráním zvonce. Většinou jsou, ale tyto plavací pohyby popalé
a medúzy
jsou vydány na milost mořských proudům . Medůzovců je asi 200 druhů.

čtyřhranky

čtyřhranky má z medůzami hodně společného tvoří však svou vlastní třídu. Tito žáhavci dostali své jméno podle tvaru těla, které není okrouhlé, ale kramicovité, s hladkými čtyřhranými stěnami. Čtyřhranky se vyskytují v teplých tropických mořích. Mají
tenká vlečná žahavá ramena, jimž lapají malé korýše, ryby a další živočichy. Žáhnutí
čtyřhranek je hodně bolestné někdy i smrtelné.

Polypovci

Polypovci jsou žáhavci, kteří velice připomínají mořské sasanky. Každý živočich, polyp, má válcovité až stonkovité tělo a prstencovitě uspořádaná ramena, Která vypadají jako květy. Většina druhů žije v moři a většina tvoří kolonii například: portugalská měchýřovka. Měchýřovky vypadají jako medůzy, ale ve skutečnosti jde, jak jsem říkal o kolonie polypovců. U nás v České republice žijí jen dva druhy polypovců: nezmar
hnědý, nezmar červený

Mořské sasanky a Korály

Mořské sasanky a koráli jsou společně označováni jako korálnatci. Se svými
6000 druhy tvoří největší skupinu žahavců. Mnoha lidem jsou známější
sasanky. jsou většinou dost velkých rozměrů. Žijí většinou samostatně podél
břehů a
v mělkých vodách, připevněny ke skalám,
rostlinám, lasturám a jinému pevnému podkladu a obvykle zůstávají
na místě. Mohou se však pomalu sunout klouzavým pohybem. Jestliže spěchají mohou dělat přemety. Některé mohou dokonce plavat pomocí ramen nebo ohýbáním těla.
Většina mořských sasanek se živý chytáním drobných rybek, krevet a dalších podobných drobným tvorům pomocí ramen.
Žahavé buňky omračují nebo zabíjejí kořist.
Korály
Existuje více než 5000 různých druhů korálů. Korálový polyp je obvykle menší
než centimetr a vypadá jako miniaturní mořská sasanka. Je pravda, že korály jsou blízkými bratranci sasanek.
Většina druhů se vyskytuje v tropických mořích. Většina druhů žije ve skupinách (koloniích). Tak vzniká korálový útes.
Polyp lovící Potravu rozprostírá svá ramena v mořské vodě. Spoléhá na proudění a vlnění , kterému přináší čerstvé zásoby potravy. Chytá jednobuněčné organismy a různé drobné živočichy.

Žebernatky

30. srpna 2010 v 8:32 | Martin |  --Živočichové
Kmen žebernatky jsou podivní a tajemní mořští tvorové, kteří se v mnoha rysech podobají medůzám. Mají měkká průsvitná těla, která jsou unášena mořskými proudy. V moři žije asi 100 druhů žebernatek, z nichž je některých je překvapivě velké množství. Vznášejí se v tisících horních vrstvách mořské vody jako součást povrchového planktonu. V tmavé zoně v houbce 450 metrů jsou dokonce četnější a vznášejí se tu v ohromném počtu. miliónů jedinců.  V hlubinách ocánů patří žebernatky k nejpočetnějším živočichům.


Vločkovci

30. srpna 2010 v 8:25 | Martin |  --Živočichové
Tento kmen drobných živočichů, kteří dorůstají zhrubo o velikosti mravence , připomínají obrovské měňavky. Na rozdíl od nich však jejich tělo netvoří jedna buňka, ale je složeno asi z tisíce buněk.
Vločkovci se pomalu sunou po podkladu podobně jako slimáci. na světě jich žije však jen několik málo druhů a všichni žijí v moři.

Houbovci

30. srpna 2010 v 8:18 | Martin |  --Živočichové
Kmen Houbovci vypadají spíše jako rostliny než živočichové. Rostou pod vodní hladinou, přichyceny na skalách, stoncích rostlin a jiných ponořených předmětech. Nemouhou se pohybovat, ačkoliv několik druhů se po vyrušení dokáže pozvolna sunou po povrchu. Patří k primitivním živočichům takže nemají oči, uši, mozek, srdce, krev nebo nervy. Drobnou potravu filtrují z vody. Voda se dostává do těla houby tisíce drobných otvůrků, pórů a potom z houby vystupuje jediným nebo více velkými otvory. Dospělé houby sou připraveny k podkladu, jejich drobné larvy vylíhlé z oplodněných vajíček, však aktivně plavou. Po čase larva vyhledá vhodné místo, kde přisedne a vyrůstá v seskupení buňěk, kterému žíkáme houba. Houbovců se na světě vyskytuje asi 10 000 druhů.



Soutěže

29. srpna 2010 v 17:31 | Martin

Horniny

29. srpna 2010 v 17:28 | Martin |  GEOLOGIE
Hornina je heterogení směs minerlů někdy i organickými složkamy. Některé horniny sou tvořeny jen jedním minerálem (např. mramor).

Horniny třídíme do různých skupin:

Vyvřelé horniny- hlubiné, žilné, výlevné

Usazené horniny- úlomkové, jilovité, organogení, chemické

Přeměněné horniny-(jsou tvořeni pouze jedním minerálem)  Rula, Sfor, Mramor, Fylit

Minerály(Nerosty)

29. srpna 2010 v 14:45 | Martin |  GEOLOGIE
Minerál je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla geologického procesu.  Na planetě zemi je známo přes 4000 minerálů a každým rokem je objeveno okolo 50 nových. Minerály rovněž tvoří horniny.

zástupci některých nerostů: diamant, dolomit, magnezit, křemen, křemenec, vápenec, slída...

Slunce

29. srpna 2010 v 12:40 | Martin |  ASTRONOMIE
Slunce je naše nejbližší hvězda. Tvoří srdce sluneční soustavy. Obího okolo středu mléčné dráhy ve vzdálenosti 25000 do 28000 světelných let. Hmotnost Slunce je 330 000 krát větší než hmotnost Země. Nebít slunce život na zemi by nikdy nevznikl. Světlo nám dává světlo, teplo dokonece i kyslík(fotosyntéza). Slunce je ve středním věku, takže slunce bude ještě žít 5-7 miliard let.

Slunce je hlavním tělesem slunešní soustavy a má 745x větší hmotnost než všechny planety sluneční soustavy. Kolem slunce obýhájí nejenom planety, alé také planetky, komety a mnohem další vesmírný odpad co se zatoulal do sluneční soutavy









zozepsaný

Venuše

29. srpna 2010 v 12:11 | Martin |  ASTRONOMIE
Venuše je nejbližší planeta zemi. Pokrývá ji neobyčejně hustá jedovatá oblaka vnichž se i nachcází kyselina sírová. Vědci se domnívali, že tato planeta byla kdysi podobná zemi. Některé sondy se blýsko planety nedostaly, až po několika pokusech se na né povedlo přistát sondě, pokrývka plynu je totiž tak hustá těžká, že sondy okamžitě rozdrtí. představte si co by udělaly s vámi! Všechny plyny se chovají jako skleník, což znamená, žezadržují sluneční teplo. Udržují tím na Venuši větší žár neš na Merkuru. Stojí za to si uvědomit, že pokud nebudeme lépe pečovat o svoji atmosféru, může i k přehřátí dojít i na zemi.

.

Kyselý déšť
Na planetě Venuši řádí ztrášné bouřky. Blesky a déšť s kyseliny sírové tam řádí káždou chvíly. na štěstí déšť, který tvoří kyselina sírová se díky Teplotě na venuší odpaří dřív než dopadne na zem.

Hmotnost:
0.82 hmotnosti zemí
Objem:
0,86 objemu 1 země
střední hustota:
5,25 g/cm3 (voda=1)
Rovníkový průměr:
12 103 km
Doba rotace:
243,16d(rotace je zpětná)
střední teplota povrchu:
465 ⁰C
počet známých prstenců:
0
počet měsíců:
0
střední vzdálenost od slunce:
108,2milion km
Doba oběhu:
224.7d

Merkur

29. srpna 2010 v 12:10 | Martin |  ASTRONOMIE
Merkur je nejbližší a nejmeněí planetou slunce. Pohybuje se kolem něj po eliptické dráze s poměrně velkou excentricitou, 0,2056. Proto v Perihéliu je o 24 miliónů kilometrů blíž k slunci než v aféliu. Vélká poloosa dráhy Merkur je 57,9 miliónů kilometrů. Paneta proběhne slunce průměrnou rychlostí 47,87km/s (172 332 km/h) za 87,969 dne. Je to nejkratší ,,rok,, ve sluneční soustavě.


Vzádálenost Merkuru od Země:
8 135 miliónů kilometrů
Průměr planety:
4 864 kilometrů
planeta se otočí kolem své osy jednou za:
58,646 pozemských dní
Teplota na merkuru:
Ve dne: až 600st.C V noci: může klesnout až -185st.C
Průměrná hustota Merkuru:
5,5 g/cm3
Gravitační zrychlení na povrchu:
3,75m/s2

Houby

29. srpna 2010 v 10:19 | Martin |  --Houby
Houby, kdysi patřili do říše rostlin, ale kvůli tomu, že houby nemají chlorofyl(chloroplasty) a nemůže tak probíhat fotosyntéza. Houby na rozdíl od rostlin nemají kořen, stonek ani listy případně květy.
Tělo houby se skládá z houbového vlákna (podhoubý). Houby jsou jednobuňěčné(kvasinky) a mnohobuněčné (plísně, lišejníky a houby s plodnicí).

Kvasinky jsou jednobuněčné houby, které se rozmnožují pučením. Přeměňují cukr a oxid uličitý na alkohol. Kvasinky se používají na výrobu alkoholových nápojů a pečiva.

Zástupci: kvasinka pivní, kvasinka vinná

Plísně nejčastěji oddělení spájívé houby jsou houby rozmnožující se výtrusy. Plísně jsou buď parazitycké nebo saprofitycké. Plísně jsou víc užitečné a užitkové než škodlivé a neužitečné.
Díky plísním se dne vyrábí plesnivé sýry a salámy. Díky plísni štětičkovec (houby vřeckovýtrusné)
se dodnes vyrábí první antibiotika penicilín, který objevil Alexander Fleming.

Houby s plodnicí jsou houby, které k rozmnožování potřebují plodnici z výtrusy. Tyto plodnice pak jíme samozřejmě jen jedlé houby.

Lišejník je houba žíjící v sibióze z řasou.

Živočichové

28. srpna 2010 v 19:57 | Martin |  --Živočichové
Živočichové jsou říše mnohobuňěčných organismů také nejvyvynutějších ze všech. Na buňěčné úrovni se však odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky totiž nemají plastidy co mají rostliny a ani buňečnou stěnu. Jsou dnes řazeni spolu z houbama a trubenkama do skupiny(infraříše) Opisthokonta.
Prvoci patřili kdy mezi živočichy. Dnes patří do skupiny Protozoa 

Je zatím známe 35 kmenů živočichů:

Dvojlistí:

Kmen výtrusenky

Trojlistí:

Kmen Praploštěnci

Prvoústí:

Kmen Ploutvenky
Kmen morulovci
Kmen mechovci
Kmen lilijovci
Kmen Břichobrvky
Kmen kamptozoa
Kmen Čelistovci
Kmen Pásnice
Kmen Sumýšovci
Kmen Měkkýši
Kmen Remenonožci
Kmen Chapadlovky
Kmen Hlavatci
Kmen Rypečky
Kmen Korzetky
Kmen Strunovci
Kmen Hlístice
Kmen Drápkovci
Kmen Želvušky
Kmen Členovci

Druhoústí

Kmen Ostnokožci
Kmen polostrunatci
Kmen Strunatci
-Podkmen Obratlovci
-Podkmen Bezlebeční
-Podkmen Pláštěnci

Reklamy

28. srpna 2010 v 19:21 | Martin
Tady můžete psát Reklamy, Spamy...

Nepište mi se žádné reklamní komentáře

28. srpna 2010 v 16:27 M-ENCIKLOPEDIE
Nepište mi se žádné reklamní komentáře nebo hlasni pro mě v anketě pokud budeš něco chtít napsat tak do článku reklamy, který budou co nevidět zhotoven. Co napíšete do komentářů mimo článku reklmu budu brát jako spam a smažu ji.

Eukaryota

28. srpna 2010 v 15:13 | Martin |  -Eukaryota
Eukaryota neboli jaderní je velká skupina jednobuňěčných a mnohobuňečních organismů jako jsou například živočichové, houby, rostliny nebo prvoci. Eukaryotická buňka obsahuje narozdíl od prokaryotní má pravé buňěčné jádro a velké množství organel odělenou citoplazmatickou membránou od okolí.

Říše:

Opisthokonta
Živočichové, Houby, Trubenky
Amoebozoa
Hlenky a většina améb
Rhizaria
Dírkonožci, Mřížovci
Excavata
Diplomonády, Krásnoočka, Trypanozomy
Archaeplastida
Rostliny
Chromalveolata
Skrytěnky...

Organismus

28. srpna 2010 v 14:19 | Martin |  ŽIVÉ ORGANISMY
Organismus je živá bytost skládající se z buňěk. Takže to znamená, že buňky jsou základní stavební jednotky organismů. Byly rozlišeny dva hlavní typy buněk prokaryotická a eukariotycká buňka. prokaryotická buňka je reprezentantem dvou velkých skupin Bakteria a Archea. 

projevý života:

Růst, vývoj, přijimání potravy, vylučování, buňka, Pohyb, rozmnožování, dědičnost, reakce na okolní prostředí.

Organismus potřebuje k životu: světlo, teplo, vodu, vzduch, potravu, pohyb

M-enciklopedie

28. srpna 2010 v 10:45 | Martin |  STARÉ ČLÁNKY(ARCHIV)
Výtám vás v mé nové enciklopedii. Tahle enciklopedie nebude tentokrát jen o biologii, ale i o jiných věcech než mé ostatní enciklopeie.

BIOLOGIE, ASTRONOMIE, DĚJEPIS, ZEMĚPIS, ARCHEOLOGIE, BUDOU TU I VTIPY NA POBAVENÍ A RŮZNÉ SOUTĚŽE.